Návod pro odběr vzorků na vyšetření drůbeže

Návod pro odběr vzorků na vyšetření drůbeže a ostatních ptáků pro potřeby monitoringu a v případě podezření na aviární influenzu (AI) – aktualizovaná verze dopisu č.j. 2005/1110/VET ke dni 14.2.2006

 

Podezření ohlaste pracovníkům veterinární správy – Inspektorát Klatovy:

MVDr. Vlastimil Liška            376 310 705

MVDr. Magdaléna Frouzová   376 310 705

Fax:  376 310 928

E-mail: insp.klatovy.kvsp@svscr.cz

 

 

Drůbež v hospodářstvích při- poklesu příjmu potravy a vody o více než 20%

                                                - poklesu produkce vajec o více než 5% po dobu déle než 2 dny

                                                - úmrtnosti vyšší než 3% týdně

       Množství vzorků

·           z každého hejna minimálně 5 kusů  uhynulé (utracené) drůbeže nebo kloakálních výtěrů a minimálně 20 vzorků krve.V případě jednoho hejna 10 ks kadáverů a 20 vzorků krve. Při odběru vzorků je potřeba se zaměřit na zvířata s klinickými příznaky nebo poslední úhyny.

 

 

Volně žijící ptáci

 

Při náhlých úhynech většího počtu volně žijících ptáků (tímto počtem se rozumí nad 5 ks ptáků v jedné lokalitě) je třeba odebrat vzorky těchto ptáků k vyšetření.

Odebírají se celá těla (nejméně 5 ks), v případě většího počtu uhynulých kusů se u ostatních provede kloakální výtěr (nejméně 5).

Vybavení pracovníků odebírajících vzorky, jejich balení a transport do NRL je v případě podezření stejný jako u drůbeže, v případě monitoringu je obdobný.

Odběry vzorků, jejich zabalení a transport do NRL zajistí úřední veterinární lékař KVS.

 

 Volně žijící vodní ptáci

 

Při náhlých úhynech volně žijících vodních ptáků (jedná se o druhy – kachna divoká, husa divoká, polní a běločelá, labuť velká, volavka popelavá a kormorán obecný) je třeba odebrat vzorky těchto ptáků k vyšetření i z jednotlivě uhynulých kusů.

            Důvodem ke stanovení tohoto rozsahu vyšetření u vodních ptáků je v současné době zjištěná citlivost k nákaze u těchto ptáků, kdy byl zjištěn virus vysoce patogenní aviární influenzy H5N1 (Itálie, Slovinsko) u jednotlivě nalezených uhynulých ptáků.

Vybavení pracovníků odebírajících vzorky, jejich balení a transport do NRL je v případě podezření stejný jako u drůbeže, v případě monitoringu je obdobný.

Odběry vzorků, jejich zabalení a transport do NRL zajistí úřední veterinární lékař KVS.

                                                                                                                  

 

Aviární influenza drůbeže je  nebezpečná nákaza hrabavé a vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, volně žijícího ptactva a exotického ptactva:

Původcem nákazy je virus, který se šíří vzduchem, kontaminovaným krmivem a vodou, nářadím, osobami a zejména přímým stykem s nemocnými jedinci. Inkubační doba je 3 až 7 dní.

Příznaky nemoci: nechutenství, náhlý pokles snášky, dýchací obtíže, vodnatý průjem, otok hlavy, výtok z očí a celková slabost.

Ztráty jsou vysoké a dosahují až 100 %.

U domácí drůbeže propukne nákaza většinou po kontaktu s nakaženým vodním ptactvem.Infikovaní ptáci vylučují virus ve vysoké koncentraci trusem a také očním a nosním sekretem.

Mezi chovy drůbeže (farmami) se nákaza nejčastěji přenese mechanicky a to kontaminovaným nářadím, osobami, automobily apod. Významnou roli hraje také kontakt drůbeže na trzích, aukcích, výstavách atd. Značným rizikem  je dále nelegální obchod s exotickým ptactvem.

Doporučená opatření:

-         Zamezit nepovolaným osobám vstup do chovů drůbeže.

-         Chovat drůbež pokud možno v uzavřeném prostoru (tzv. pod střechou).

-         Zasíťovat okna a větrací otvory a tím zabránit přístupu volně žijících ptáků.

-         Před vstupy do hal a vjezdy umístit desinfekční rohož.

-         Není-li možné chovat drůbež v uzavřeném prostoru, je nutné zajistit alespoň krmení a napájení „pod střechou“. Jde o to, aby se v maximální míře zabránilo kontaminaci krmiva a napájecí vody trusem volně žijícího ptactva.

-         Každodenně kontrolovat zdravotní stav drůbeže i ostatních ptáků.

-         Poruchy zdravotního stavu hlásit veterinárnímu lékaři, zejména pokles příjmu krmiva a vody  o více jak 20 %, pokles snášky o více jak 5 % během dvou dnů a zvýšení úhynů o více než 3 %.

-         U podnikatelských subjektů vést evidenci o chovu drůbeže, jejích přesunech, veterinárních zákrocích apod.

Přenos na člověka je sice možný, ale není vůbec snadný. Muselo by se jednat o těsný kontakt člověka s nakaženým jedincem. Nebo o konzumaci tepelně neopracovaných drůbežích produktů pocházejících z nakažené drůbeže (maso, vejce). Virus se spolehlivě ničí při teplotě 70° C za 3 minuty. Ničí jej sluneční paprsky za několik hodin a poměrně rychle hyne v suchém prostředí. Naopak mráz jej konzervuje.

Účinné jsou běžně dostupné desinfekční prostředky: Chloramin B – v koncentraci 2 %, Chloramin T – 2%, Chlordetal – 2 %, Jodonal – 0,5 %, Virocid – 2 %, Virkon S- 2 % a další.

 

Obecně platí, že při dodržování základních  pravidel osobní, sociální a stravovací hygieny je možnost přenosu na člověka málo pravděpodobná.