Zákaz zastavení a zákaz stání

      

Jedna věc je, že řidič dopravní značku přehlédne, ale druhá je špatné vyložení si pojmu zákaz zastavení nebo stání. Zákaz zastavení je poměrně jednoznačný, ale jak je to se zákazem stání – tedy co ještě není stání a co již stání je?

Podle zákona zastavení znamená „uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu“. Pokud se tedy řidič vzdálí od vozidla a nedochází k samotnému vystupování či nastupování osob a manipulaci s nákladem, lze takové jednání již označit za stání.

Zákon v tomto případě neupravuje dobu, do kdy se jedná o zastavení a od kdy je to už stání. Pokud vám tedy před dům přijedou stěhováci, kteří budou hodinu vynášet z auta gauč, skříně a další nábytek, vlastně se pořád jedná o zastavení. Když ale vystoupíte z auta a odskočíte si třeba na pět minut na poštu, jedná se o stání. Trochu jinou situací je tzv. „zastavení vozidla“, kterým se rozumí zastavit nezávisle na vůli řidiče.

Příklad? Posunujete se v koloně a jedete kolem značky zákaz zastavení. Ačkoli je v tomto místě zakázáno zastavit a stát, nelze v takovém případě jednání posoudit jako přestupek, protože jste zastavili nezávisle na své vůli. Stejné přirovnání by šlo využít například pro poruchu vozidla nebo zhoršení podmínek jízdy tak, že nebylo bezpečné dále pokračovat v jízdě (například povodeň, silný vítr, překážka na silnici a podobně). Porušení zákazu stání či zastavení lze odůvodnit i krajní nouzí, ale to už bude na obhajování ve správním řízení.

Čára zákazu stání Zákaz zastavení

Se zastavením a stáním souvisí i vodorovné značky přerušovaná žlutá čára a žlutá čára. Nahrazují svislé dopravní značky a fungují úplně stejně. Na přerušované žluté čáře můžete zastavit, ale nesmíte na ní stát. Na nepřerušované žluté čáře nesmíte zastavit ani stát.