Obsah stránky
Taaffe, Eduard Franz Josef hrabě
Taaffe, Eduard Franz Josef hrabě
24. 2. 1833 – 29.11. 1895
český šlechtic a rakouský politik. Jako syn předsedy nejvyššího soudu vystudoval práva ve Vídni a nastoupil do státní služby. Postupně byl místodržitelským radou v Praze (1861-63), zemským presidentem Solnohradska (1863-67), v letech 1867- 71 zastával takřka nepřetržitě různé ministerské funkce, dvakrát byl krátce i premiérem. Poté do r. 1879 zastával úřad místodržícího v Tyrolsku, od r. 1870 zasedal v panské sněmovně. Po pádu liberální Auerspergovy vlády 1879 byl jmenován předlitavským premiérem a ve funkci setrval rekordních 14 let. Přiměl českou politickou reprezentaci nejen ke vstupu do říšské rady, ale i k podpoře vládní politiky. Na vzrůst socialistického hnutí reagoval zásahy státu do vztahů mezi dělníky a zaměstnavateli (tzv. dělnické zákonodárství - omezení délky pracovní doby, zákaz dětské práce, nemocenské a úrazové pojištění atd.). Za jeho vlády došlo k prvním krokům zrovnoprávnění češtiny s němčinou v českých zemí.
Často pobýval na svém rodovém sídle – zámku v Nalžovských Horách.